Dinosauří vejce byly různobarevné. Oviraptor měl vejce zbarvené do uklidňujících zelených a modrých tónů. Tento nález byl objevený v Číně a má věk zhruba 67 milionů let. Většina zkamenělých dinosauřích vajec je pokrytá temnými skvrnami, protože skořápka vstřebávala minerály ze země.
Archaeopteryx, jehož pozůstatky byly objeveny v Německu v roce 1861, představuje období přechodu dinosaurů k ptákům. Zuby, drápy, korálové oči to vše spojuje tohoto tvora s dinosaurem a naopak opeření ho spojuje s dnešními ptáky.
Ústa Atopodentatus Unicuse připomínaly zip. Zuby, tohoto 3 metrového monstra, se podobají jehlám a trčí ze strany čelisti a kvůli tomu vypadali jako zip. Celkem měl tento asi 400 zubů, ale nebyl žádný velký lovec.
Na rozdíl od Triceraptose, který měl velké rohy na čele a menší výrůstek na nose, Regaliceraptos nosil krátké rohy na čele a obrovský hrot na nose. Zdá se, že ten zřejmě podědil od dinosaurů jiného druhu, který vymřel o 2 miliony let dříve.
Ještě před tím, než se objevili dinosauři, osídlili Zemi Synapsidy – předci savců s rysy ještěrů. První savci začali lovit v noci, aby se vyhnuli setkání s dinosaury.
Rhinorex „král nosů“. Tento podivný dinosaurus s velice poutavým nosem se potuloval po území dnešního Utahu as před 75 miliony let. Nikdo neví, k čemu tento tvor potřeboval tak dlouhý nos, ale určitě to nemá nic společného s vnímáním pachů. Předpokládá se, že nos sloužil k námluvám opačného pohlaví.
Chilesaurus diegosuarezi byl příbuzný Tyrannosaurusu, ačkoli jeho vzhled spíše vyvolává usměv, než strach. Zjistilo se, že byl vegetariánem. Největší zástupce tohoto druhů dosahoval úsměvné 3 metry na délku.
Předek všech hadů, kteří žili v jižním vlhkém klimatu před asi 130 miliony let, se příliš nelišili od moderních dědiců. Jediný podstatný rozdíl byla přítomnost zadních končetin.
První ptáci se podobali netopýrům. Yi qiho dlouhé prsty byly pokryty membránou, díky níž se tvor podobal dnešním netopýrům. Měl i peří, ale to nehrálo během létání, je dost možné, neuměl létat vůbec. Nejspíš, tento tvor se vyšplhával za pomocí drápu na strom a následně přeskakoval z větve na větev.
Nyní žijící milimetroví korýši-ostracody byly extrémně plodné a jejich předchůdci se mohli pyšnit opravdu působivou obří spermií.
Pokud znáte další zajímavosti, napište je do komentářů – my doplníme.
