Meteority jsou kameny nebo kovové tělesa, která přežila průlet atmosférou Země a dopadla na její povrch. Tyto objekty mají zajímavou historii a mohou poskytnout vědcům užitečné informace o formování našeho slunečního systému. Zde jsou některé zajímavosti o meteoritech:

1. Původ: Meteority jsou zbytky vesmírných těles, zejména planetesimál a asteroidů, které se nikdy neseskupily do planet. Některé mohou být také pozůstatky pocházející z komety.
2. Různé typy: Existují tři hlavní typy meteoritů: železné, kamenné a chondrity. Železné meteority obsahují výrazné množství kovu, zatímco kamenné meteority jsou tvořeny převážně minerály. Chondrity obsahují malé kuličky zvané chondrule.
3. Impaktní krátery: Některé z největších impaktních kráterů na Zemi byly vytvořeny dopadem velkých meteoritů. Příkladem může být kráter Chicxulub na poloostrově Yucatán v Mexiku, který je spojován s vyhynutím dinosaurů před asi 66 miliony lety.
4. Významné nálezy: Některé meteority jsou známé pro své významné nálezy. Například meteorit Allende, který dopadl v Mexiku v roce 1969, obsahuje staré kondruly a poskytuje cenné informace o formování slunečního systému.
5. Hunterské expedice: Lovci meteoritů, kteří se věnují hledání nově dopadlých meteoritů, mohou provádět expedice za účelem jejich sběru. Tato aktivita může být finančně lukrativní, protože některé vzácné meteority mají vysokou hodnotu pro sběratele.
6. Meteorický déšť: Meteorický déšť nastává, když velký počet meteoroidů vstoupí do atmosféry Země najednou. Tento jev může být pozorován při některých meteorických rojích, jako jsou Perzeidy nebo Geminidy.
7. Záznamy v historii: Meteoritové dopady jsou zaznamenány v historických záznamech. Jedním z nejznámějších je Tunguzská událost v roce 1908, kdy se velký meteoroid rozpadl v atmosféře nad Sibiří a způsobil silný výbuch.
8. Vědecký výzkum: Meteority jsou pro vědce cenným zdrojem informací o raných stadiích slunečního systému. Studium jejich složení, stáří a struktury pomáhá lépe porozumět procesům formování planet a dalších těles ve vesmíru.
9. Žhavící dráhy: Meteority, když vstupují do atmosféry, vytvářejí světelné pruhy nebo žhavící dráhy známé jako meteorické stopy nebo měsíce. Tyto krátkodobé jevy mohou být pozorovány v noční obloze.

Meteority jsou fascinující a významné objekty, které nejenže přinášejí zajímavosti o vesmíru, ale také nám umožňují lépe pochopit vývoj naší planety a slunečního systému.

Víte také, že..

1. Těleso, s průměrem jeden kilometr by dokázalo na dlouhé roky oslabit globální zemědělství a zároveň rozložit naši civilizaci. Takové těleso se do našich končin zatoulá zhruba jednou za milion let.
2. Každý den vnikne do zemské atmosféry až 40 tun meziplanetárního smetí, drobných zrnek prachu, i větších kamínků. Z obávané meteorické sprchy však zůstane pouze necelých 30 rýžových zrnek na plochu velikosti Brna.
3. Důlek s průměrem 1200 metrů vznikl před asi 50 tisíci lety při srážce s asteroidem o hmotnosti 300 tisíc tun! Ten vnikl rychlostí 65 tisíc km/h do zemské atmosféry a udeřil silou 20 megatun TNT do zemského povrchu. Náraz byl tak silný, že se železný meteorit roztavil a zcela se rozprsknul do okolí.
4. 15. února roku 2013 nad ruským Čeljabinskem prolétl meteor, lidé v okolí sledovali, jak se 10 tisícitunové těleso prodírá zemskou atmosférou, exploduje a trhá se na menší kousky. Po asi dvou minutách ale přišla ohlušující rána. Rázová vlna dorazila z výšky asi 40 km a vysklila okna u téměř tisícovky budov. Více než několik stovek lidí bylo zraněných.
5. Astronomové zvládli zmapovat již 93 procent asteroidů (planetek) s průměrem přesahujícím jeden kilometr, které bez starostí křižují dráhu Země.
6. Tělesa s průměr 300 až 500 metrů, jsou zmapována jen z 46 procent. Kdyby takové vniklo do zemské atmosféry rychlostí vyšší než 100 000 km/h a dopadlo například do Prahy, vyhloubilo by tam kráter o průměru skoro 20 km a zbytky vyvržených hornin by bombardovaly nejen obyvatele Brna, ale také občany Mnichova, Innsbrucku nebo Krakova!
7. Těleso, které trefilo Zemi před 65 milióny lety a způsobilo jedno z největších vymírání živočichů, můžeme očekávat jednou za 100 miliónů let.
8. V roce 2000 jsme znali necelou tisícovku blízko-zemních planetek, v roce 2016 to bylo už téměř 15 tisíc a toto číslo každým dnem roste.