Jak na suché omítky ve zděné stavbě?

Sádrokartony jsou jedním z celosvětově nejpoužívanějších materiálů. Obrovskou spotřebu má USA a Austrálie. U nás je velmi oblíbenou alternativou stropů u zděných staveb, ale i stěn v případě dřevostaveb. Jde o levnou povrchovou úpravu (materiálově od 60 Kč/m2) a je možné ho použít opravdu univerzálně.

V dnešní době se i čím dál více můžete setkat s klasickou zděnou stavbou, kde je na stěnu lepený sádrokarton použit místo omítek (suchá omítka, lepená omítka). Není divu je to mnohonásobě levnější oproti omítkám, dokonale rovné, snadno opravitelné, sjednocené se stropním podhledem a alespoň trochu zručnější jedinec si to zvládne zhotovit svépomocí. Pokud tedy chcete tlačit náklady výstavby na minimum, tak jsou ideální variantou nejlevnější 30 cm široké porobetonové tvárnice, které z interiérové strany opláštíte sádrokartonem a z exteriéru min. 10 cm polystyrenu.

Jak postupovat?

Postup je lehce odlišný oproti omítkám. Jste ve fázi, kdy máte hotovou střechu, okna a stále se můžete rozhodnout, jakým směrem se vydat. Podotýkáme, že ideální pro tento směr je vyzdění z porobetonových tvárnic. Pokud se rozhodnete pro suchou omítku, tak byste měli mít v domě ukončené všechny mokré procesy.

Po střeše a oknách provedete asfaltovou penetraci a celoplošně navaříte asfaltové pásy (pokud již nemáte), následně provedete elektro instalace a rozvody vody. Poté pokládku podlahové izolace v požadované tloušťce (polystyren min. EPS 100, při tloušťce izolace větší jak 15 cm je lepší volit EPS 150), nalepíte dilatační obvodové pásky spolu s fólií, položíte rozvody podlahové vodního topení, vylijete anhydrit/cement.

Mezi tím, že vyschnou podlahy provedete izolaci exteriérové strany. Nalepíte EPS 70 na stěny. Poté uděláte „drátěnou“ konstrukci pod vazníky, nad kterou přijde izolační vata. Dokončená izolační obálka budovy je před následující prací v interiéru důležitá kvůli tepelné roztažnosti materiálů a omezení případných pohybů v konstrukcí.

Pokud máte splněno předešlé a vylitá podlaha je téměř suchá, tak nic nebrání tomu, dokončit opláštění interiéru sádrokartonem.

Stropní SDK konstrukce

Existuje x různých způsobů provedení, zde vám uvedeme náš, který se nám zdá nejlepším a na provedení i nejlevnějším. Po obvodu místností v požadované výšce stropu (min. 250 cm v případě RD) upevněte UD profily. Pod UD je vhodné nalepit pěnovou pásku na ně určenou a následně podle laseru je připevnit za pomoci natloukacích hmoždinek nebo v případě porobetonových tvárnic vhodných vrutů a malého dotahu AKU vrtačky (práce je tak mnohem rychlejší).

UD profil.

Po dokončení obvodových UD profilů pokračujte montáží křížové (dvojité) konstrukce. Nejprve si rozmyslete, jak začnete. Nosný CD profil (ležící na UD profilu) by měl být nejlépe max. 15 cm od zdi a měli byste být schopni ho přichytit do vazníků závěsem (v případě vazníkových konstrukcí to vždy nevychází přesně na požadované rozměry, v tomto případě je nutná rozumně improvizovat a vymyslet nejvhodnější způsob pro uchycení závěsů). Dejte nejprve 2 nosné CD profily (od každé zdi jeden), následně změřte délku mezi nimi, tu vydělte počtem dalších mezi profilů tak, aby výsledný rozestup mezi nimi byl 80 – 120 cm (vzdálenost se určuje podle zatížení konstrukce). Po nosných CD profilech pokračujte montážními CD profily (umístěných vně UD profilu). Začněte tak, že první dáte téměř k UD profilu a následně další 50 cm od stěny (měřit na střed profilu), pak pokračujete po 50 cm až na druhý konec místnosti. CD profil se vyrábí v délce 3 – 4 m, pokud potřebujete delší, je nutné ho spojit spojkou (délka spoje ideálně 1 m). Po dokončení nosné a montážní CD profily pojte křížovou spojkou (pokud jsou místnosti do 15 m2, tak se konstrukce sama dočasně udrží na UD profilech). V případě větších místností je nutné si připravit několik závěsů, které zamezí průhybu a pádu konstrukce.

CD profil.

Po dokončení konstrukce je třeba jí zavěsit do požadované roviny a výšky. To provedete s pomocí různých typů konstrukčních závěsů. Rovinu a výšku lze hlídat laserem nebo vodováhou v případě menších místností.

Následuje parozábrana, která v tomto případě bude v každé místnosti zvlášť. Lze i udělat tak, že při vyzdívce vynecháte poslední 1-2 šáry nenosných zdí/příček, kvůli následné spojité parozábraně. Do tohoto rozhodnutí vstupuje i světla výška místností tloušťka stropní izolace, pochozí půdní prostor apod. Z praktického hlediska se jedná o lepší způsob provedení parozábrany, oproti tomu, než kdy je dělaná v každé místnosti zvlášť. V tomto případě by bylo nutné upravit popsaný postup tak, aby správně navazoval na sebe.

Parozábrana stačí obyčejná průhledná, která usnadní montáž SDK (reflexní ztrácí smysl při tomto postupu a je vhodná spíše pro sálající zdroje tepla – krby). S pomocí na CD umístěných oboustranně lepících pásek natáhněte s 10 cm přesahy do zdí parozábranu ve všech místnostech, následně spoje přelepte páskou určenou k lepení parozábran.

Parozábrana.

Poté existují dva způsoby, buď začnete montovat SDK desky na strop nebo na stěny. Jsou zastánci i odpůrci každého ze způsobů.

V tomto popisu začneme stropem. Rozměřte si pokládku desek tak, aby nedošlo k malému dořezu na některé straně (dořez minimálně 50 cm, aby bylo možné jej upevnit do dvou montážních CD). Nezačínejte nikdy HRAK hranou u zdi (musí ze zbytečně tmelit), raději ji odřízněte. SDK vruty na strop by měli být cca po 15 – 20 cm v ploše a na střídačku ve spojích (min. 1 cm od řezu – hrozí prasknutí). K montáži vrutů použijte k tomu určenou magnetickou násadu s bitem, která zašroubuje vrut do správné hloubky.

TN vruty ve spoji.
Magnetická násada s bitem.

Suché SDK omítky

Po dokončení opláštění stropní konstrukce jsou na řadě stěny. Pokud délka od podlahy ke stropní desce je více jak 2,5 m, tak výrobci mají často ve své nabídce i delší desky jak 2,5 m, stačí jen objednat (cena za m2 je stejná a vy je nebudete muset napojovat). V případě, že máte strop i podlahu v rovině, tak je práce jednoduchá, vyměřte si rozměr, desky si seřízněte a ostrou seříznutou hranou je můžete klást na stěnu.

Lze využít různých druhů pokládek s ohledem na vlastnosti a rozpočet se rozlišují tři typy.

Lepení na „buchty“ – na stěnu nanesete rovnoměrně lepidlo na několika bodech a desku poté přitlačíte a vyrovnáte. Vhodné na keramické zdivo. Nevýhodou je, že vzniká větší mezera mezi deskou a stěnou (duté místo).

Lepení celoplošné – na stěnu zubovým hladítkem (zub volit podle rovinnosti stěn) nanesete celoplošně lepidlo a do něj následně přitlačíte a vyrovnáte desku. Nejvíce podobné klasické omítce, deska nebude dunět při poklepu.

Lepení PU pěnou – na desku nanesete lepící PU pěnu (vynechat místy mezery kvůli vytlačení vzduchu pod deskou při pokládce na stěnu), desku přitlačíte a vyrovnáte. V případě porobetonových tvárnic je dobré použít několik vrutů, které desku dodatečně přikotví a podrží, než se deska vyrovná a pěna vytvrdí.

Při ostění ve styku SDK/okno, dveře použijte ukončovací SDK profil. Otvory a špalety tvarujte do pravých úhlů. Nebojte se případné větší mezery v těchto místech, ale snažte se měřit i řezat přesně (max. do 1 cm je stále možné vytmelit).

Zásuvky a vypínače je také nutné správně vyměřit a vyříznout do desky.

Tmelení sádrokartonu

Na trhu je mnoho výrobců spárovacích i finiš tmelů. Mají různé třídy a podle toho i zpracovatelnost. Můžeme doporučit tmely značky DEK nabízené ve stavebninách DEK. Dobře se s nimi pracuje a za delší dobu tvrdnou.

Nejprve si nalepte tkaninovou mřížku do HRAK spojů. Následně spárovacím tmelem vyplňte řezané spáry v ploše (tmel po vyschnutí propadne). Tmel se snažte vždy z plochy rychleji a co nejlépe stáhnout (čím déle budete místo „přetahovat“ tím větší šance na rozmočení a potrhání papíru na desce).

HRAK hrana.

Po vyschnutí přes řezané hrany naneste slabou vrstvu tmelu, do něj vložte skelnou pásku, naberte si opět malé množství tmelu a vyhlaďte špachtlí pásku do roviny.

Přetmelte HRAK spoje.

Vytmelte kouty pomocí rohové papírové výztužné pásky (nemusíte využívat zbytečně drahou Strait-Flex) a pro ostění do tmelu osaďte rohové SDK lišty.

Papírová výztužná páska – půlená.
Rohová lišta.

Poté přetmelte opět všechny spoje znovu druhou vrstvou spárovacího tmelu (řezané hrany můžete více do široka).

Po vyschnutí projděte větší špachtlí spoje a strhněte různé hrbolky. Pokud jste tmelili pečlivě, tak většinou stačí 2 vrstvy, které vyplní správně spáry a překryjí výztuže.

Následně naneste finiš tmel, který by měl být již dokonale vyhlazený do ztracena a bez rýh. Po vyschnutí finiš tmelu ještě vytmelená místa projděte a případně vytmelte rýhy a nepodařená místa.

Broušení sádrokartonu

Nepříjemná a prašná část práce. Lze půjčit SDK brusku s vysavačem (je třeba mít s ním zkušenosti, jinak přebrousíte) nebo ručně s pomocí brusné mřížky. Běžný rodinný dům lze zvládnout i ručně brusnou mřížkou.

Kupte mřížku s označením „100“ a držák. Bruste nejprve kraje spojů na široko, poté plochu spoje. Chce to trochu cviku, ale po několika spojích zjistíte. Po vybroušení vše omeťte a projděte baterkou. Případné nedokonalosti znovu přetáhněte finiš tmelem a vybruste.

Po těchto krocích by mělo být opláštění stropu i stěn zdařile u konce. Následuje už jen penetrace a výmalba.

Nářadí

AKU vrtačka
Bit na SDK
Míchadlo tmelu
Kbelík na tmel
Nerezové hladítko
Malá pevná špachtle
Velká špachtle
Držák brusné mřížky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *